Po delší době zase v divadle
Další víkend se kvapípek blíží, ale já ještě nestačil postat ten minulý. A že se toho zase událo. Začátek poklidný, klasické vínečko, počítač, televize. Navíc jsem si koupil různé druhy sýrů. Spolu s Modrým portugalem jsme vykouzlili báječnou páteční atmosféru. Sobotní dopoledne jsem chtěl uklízet, ale zase se to nějak zvrtlo, znáte to. Musel jsem nutně odějí na Spartak pro klíče, zrovna tam hráli žáci utkání. No nebyl bych to fotbalista, kdybych se aspoň na pár minutek nezdržel. Vrátil jsem se, zrovna se podával oběd, tím pádem bylo po úklidu. Odpoledne jsem totiž opět vyrazil na fobal, tentokrát k našemu prvnímu, mistrovskému utkání. Já si ale v klidu mohl sednou na lavičku pro odpadlíky a nemotory, občas se jim říká také náhradníci. Opět jsem doplatil na moje zdravotní potíže, momentálně se jedná o zadní stehenní svaly. Do hry jsem se dostal až 10 minut před koncem za stavu 3:0 pro nás, když už prakticky o nic nešlo. I tak jsem udělal v obraně domácích pořádný průvan. Hned první šanci jsem naproměnil, u druhé jsem zvolil raději přihrávku, která byla vyšperkována gólem. Konečný stav 0:5, pěkné vkročení do jarní části.
Hned po fotbale jsem si oblékl ty nejfajnovější šaty co mám a spěchal do Mahenova divadla. Tam už na mě čekaly holky, vlastě i kluci. Vlastně všichni, nějak jsem nestíhal. Naštěstí jsem přišel ještě včas a tak jsme mohli začít stoupat do nejvyšších pater této nádherné scény. Z míst, kde už je o poznání řidší vzduch, jsme sledovali představení Past na myši od Agathy Christie. Abych se přiznal , děj mi nepřipadal nějak zajimavý, ale libily se mi herecké výkony. Škoda jen, že jedna z nejznámějších a nejlepších brněnských hereček zemřela ještě před přestávkou. Z celkového pohledu hodnotím detektivku jako zábavnou, i když průměrnou. Ale rozhodně jsem rád, že jsem mohl být přítomen. Nasyceni kulturou jsme se přesunuli nasytit naše hladovějící žaludky. V předražené restauraci jsme si dali pizzu a nějakou tu skleničku. Torzo naší sestavy se posléze přesunulo do Livingstonu. Jmenovitě Kačka, její kamarádka Kája a Já. Myslel jsem , že jsem kulturně vyžitý na týdny dopředu, ale holky se rozhodly obšťasnit mě i náhodně zúčastněné další kulturní vložkou. Odnesl to hlavně klavír stojící v rohu místnosti. Už tak poničené klapky dostaly ještě více zabrat,pod vlnobitím prstů praskal stoletý a zašlý lak. Koncert to byl ohromující a nekonečný. Ještě teď mi v uších zní skladba Pro Elišku či Beethovenova myslím čtvrtá :o) Jinak to byl standartní večer, rum s colou, tancovaní, přesun domů trojkovým dojezdem.....
V neděli jsme stavěli podium, předpremiéra na Verbíře. Hned po obědě jsme odlovili nějaké kešky v okolí Mohyly míru a odpoledne jsme jeli na fotbal. Brno – Most. Martin nás přemluvil, abychom s ním šli na stání – do kotle. Řeknu vám, naposledy jsem si takhle zafandil ještě Za Lužánkama. Z fotbalu jsem toho sice moc neměl, ale zážitek to byl skvělý, určitě si to někdy zopakujem. A nejen to fandění, ale i divadlo:)
A jelikož tohle píšu vlastně jen pro sebe, nemusím ani kontrolovat chyby:) pokud chcete, můžete se o to někdo pokusit, snesu i špatnou známku. Ale osobně si myslím, že hrubek moc nebude:)
re: fotbal
(Mišák, 11. 4. 2008 20:10)