Víkend - od všeho kousek
Zase jeden z obyčejných víkendů dalo by se napsat. Ale tentokrát tomu tak rozhodně nebylo! To neobyčejné, mimořádné, možná snad sváteční se událo v neděli odpoledne. Ale hezky postupně. V pátek jsem jel rovnou z práce na Vinohrady. Po dlouhé době jsme se domluvili s Jarčou, že posedíme a pokecáme. V minulosti, pokaždé když jsme se domluvili, vpadla nám do plánu nějaká „nečakaná“ událost… nejinak tomu bylo i dnes. Z posezení sešlo, povídali jsme si aspoň pár desítek minut v práci. Poté jsme se rozloučili a každý šli svojí cestou. Moje vedla do obchodu, pro čokoládu a gumové medvídky. To na posilněnou. Pak jsem s příjemným pocitem a GPSkou v ruce vyrazil odlovit místní kešku. Nacházela se u pěkného paloučku, ze kterého bylo vcelku pěkně vidět na Brno. Nabízelo se hned několik témat na zajímavou fotku, ale foťák jsem jaksi neměl.
Nechtělo se mi v tom krásném podzimním počasí cestovat městskou dopravou a tak jsem se několik zastávek prošel. Těšil jsem se louku hned za místními paneláky, odkud byl vždy krásný výhled na Brno. Nebyl jsem tu ale pěkných pár let a za tu dobu se tu dost změnilo. Prakticky celý svah je zastavěný řadou rodinných domků. Skvělé. Probudit se, podívat se z okna a mít město jako na dlani…to co si dříve mohl vychutnat každý, může dnes jen hrstka vyvolených. Podobné staveniště jsme viděl ještě na Novolíšeňské. Ještě že se Slatina neúčastní těchto závodů o co nejhustější zastavění dosud volných ploch.
Večer se na radnici konala schůze Slatinských stárků. Probrala se finanční stránka hodů, hospodaření a řekli jsme si o akcích, které by jsme chtěli v nadcházejícím roce pořádat. Pokud si dobře pamatuji, mluvilo se o následujících : Kácení máje, Štěpánská zábava, únorový Fašank, vystoupení nejlepších verbířů, předhodové zpívání a hody samotné. Navíc se plánují jakési taneční hodiny. Vše ale záleží na získání finančních dotací od ( jednoduše řečeno) státu.
Sobota začala pracovně. Ale nešlo o nic hrozného. Celkem v klidu jsme si udělal svoji práci a už v 11 hodin jsme spěchal domů. Před obědem jsem brouzdal po internetu a narazil na velice zajímavý inzerát. Za příjemných 19 000 Nikol D40, dva základní objektivy, dvě karty, UV sklo, stativ, brašna. Wow! S majitelem jsme se dohodl, že se na ten skvost přijedu podívat. Stačilo vybrat peníze a zařídit odvoz. Oboje jsem i přes nějaké problémy zvládl. Celý natěšený jsem odjel na fotbal do Obřan. Byl to jeden z našich nejhorších výkonů, za remízu 1:1 jsme mohli být rádi. Ale i tak jsme si dokázali udržet první místo v tabulce, i když se náš náskok snížil na jeden bod.
V neděli jsem nemohl dospat. Těšil jsem se na druhou hodinu, kdy konečně s Frantou vyrazíme směr Přerov. Dočkal jsem se a těsně po třetí hodině jsme zastavili u rodiného domku kousek od Přerova. Prodej proběhl bez problémů a po 20 minutách jsem si vezl svého miláčka domůJ V Kroměříži jsme se stačili podívat na závod Velké Pardubické a už jsme upalovali domů, protože večer jsme měli naplánované divadlo. Komediograf, hodina a půl scének, písniček, fórků. I když ne všechny byly kvalitní, většinu času jsme se smáli, až se Verča za Vanessku popadala. Hlavní představitelé, Liška, Matonoha a Polášek dokázali, že jsou skvělými komiky. Chvílemi jsem skrz slzy v očích neviděl na jeviště. A že to z první řady nebylo zase tak daleko.
Ještě se vrátím k Nikol. Na první pohled jsem si ji zamiloval. Opravdu parádní foťák. Malý, lehký, pěkný….ale co je to oproti tomu, jaké dělá fotky. Je logické, že se musím dostat přes husté bodláčí, abych se mohl těšit z precizních fotek, ale už teď se těším až k tomu dojde. Slibuji, že se vynasnažím!
Komentáře
Přehled komentářů
jak jinak než zrcadlovku. je to 100 a 1 ! jediný problém je velikost aparátu, ale i na to se dá zvyknout, taky ho nebdu tahat všude, to se rozumí.
Nikol
(Pepis, 15. 10. 2007 21:34)Už jsem natěšenej na tvoje první fotky.Jsem zvědav,zda mi dáš za pravdu z naší dávné debaty,jestli kompakt,nebo zrcadlovku... :-)
Zrcadlovku
(Mišák, 15. 10. 2007 21:40)