Jdi na obsah Jdi na menu
 


Verča a Honza Andrašššší

23. 9. 2007

V sobotu dopoledne jsem se oblékl do kroje a vyrazil směrem k Vaňků. Ne, nejsem blázen, vím že hody jsou jen jednou za rok. Důvodem byla sváteční chvíle, svatba Verči a Honzy. Chtěli jsme je překvapit, přivítat je do jejich společného života v krojích. Sešlo se nás 8 krojovaných. ObrazekHolky nemohly logicky cestovat v sukních a tak jsme si z jednoho parkoviště v Rusínově udělali improvizovanou převlíkárnu. K radnici jsme v dobré náladě dorazili právě ve chvíli, kdy se odehrával slavnostní obřad. Po dvaceti minutách čekání se začali trousit první svatebčané. Jako poslední vyšli ze dveří čerství novomanželé Andrašší. A byli očividně zaskočení naší návštěvou. Paní Petříková dokonce uronila slzu.          

            Všechno bylo naplánované do detailu, jen Honza asi nedostal manuál a udělal nám čáru přes rozpočet. Franta mu nasadil řetěz s koulí na nohu, Honza pohotově sundal botu a snažil se sundat řetěz přes patu. Nevěřili jsme, že to dokáže, ale nakonec se mu to podařilo. Později nám prozradil, že neměl na výběr, prý u sebe neměl peníze…následovalo, focení, další focení a odjezd na svatební oběd.

ObrazekTo já jsem si dal doma slavnostní bramborový guláš a chystal se na fotbal. Jeli jsme do Žebětína. Popis fotbalu zkrátím na minimum, i když by si zasloužil celou stránku, navíc na přední straně sportovního deníku. Po poločase jsme po hrozném výkonu prohrávali 3:0. To druhý poločas byl z naší strany excelentní. Dokázali jsme nejen snížit, vyrovnat, ale v poslední minutě nastavení dokonce dát vítězný gól. Kdo nezažil, neuvěří. Se skvělou náladou a příjemnými pocity jsem odjel na svatební veselici, která se konala v hotelu Santon na přehradě.

            Protože nevěsta byla zrovna unešená, směřovaly naše kroky na terasu. Byl z ní nádherný výhled na přehradu a okolní lesy. Atmosféru dokresloval západ slunce. K tomu jsme si dali velice dobré grilované maso, opečenou bramboru s česnekem a zeleninu. Příjemný začátek. Asi po hodince dorazila nevěsta s ženichem a mohla začít zábava. Kapela hrála zvesela, Becherovka tekla proudem. Všichni se dobře bavili až do brzkých ranních hodin. Popravdě řečeno, ani jsem nezaregistroval, v kolik jsem se dostal domů…

 

 

Novomanželům Andraššššší bych chtěl popřát hodně štěstí, pevné nervy, kopu tolerance a moře lásky. Ať jim jejich společný život vydrží spokojeně až do smrti!!!    

Obrazek

   

Obrazek

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Svatba

(Honza, 8. 11. 2007 12:00)

Inu pekne jsi to napsal a s tim navratem si nelam hlavu halvne ze ses vratil ne?

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA