Jdi na obsah Jdi na menu
 


Středoškolský sraz

2. 12. 2008

       Na střední škole jsem rozhodně nepatřil k pravidelným návštěvníkům hospod a restauračních zařízení, posedávání v zakouřené místnosti plné přiopilých postav mě nikdy neoslovilo. Nejinak je to i dnes. Při přípavě na zkoušku dospělosti jsme si ale říkal, jaké to bude skvělé na třídních srazech, posedíme, zjistíme jak se daří ostatním, kdo řediteluje které firmě, kdo se i v pětatřiceti honí za šestým titulem. Plány to byly smělé, ale člověk míní a lhostejnost ostatních mění.


       Je to už dlouhých pět a půl roku, co jsme opustili brány středoškolského ústavu a po kloudné akci ani sebemenší náznak. I když jeden vlastně ano. Asi před rokem a půl jsem vytvořil internetovou učebnu, kde se můžeme scházet i mimo přestávky, sledovat jak se mají ostatní, vesele diskutovat. V prvních měsících jsme se pokusil využít vysoké návštěvnosti a domluvil neoficiální sraz ve městě. Přišli jsme tři, navíc Martina jsme tam musel dotáhnout za límec. 

       Druhý pokus, sejít se v hojnějším počtu, se konal v pátek v Plzeňské pivnici. Jelikož mám managment v krvi, věděl jsem, že musím zajistit nějakou specialitu, jinak bych mohl zůstat jediným účastníkem. Právě proto jsme navrhnul Plzeňskou pivnici a jen tak mimořečí oznámil, že tam ten večer bude obsluha nahoře bez. Lákadlo zafungovalo a u stolu se nás sešlo kolem desíti. Na neoficiální sraz a po předchozí zkušenosti to vidím jako jednoznačný úspěch. Někteří nedočkavci vyrazili do hospody již několik hodin předem v domění, že ten večer bude nával a oni by tuze neradi přišli o netradiční obsluhu.


       Samotný večer byl až nečekaně veselý, celá rozprava se nesla v příjemném duchu. Bavil jsme se i s těmi, se kterými jsem za celé čtyři roky neprohodil slovo. Bylo vidět, že těch pět let dokáže lidi změnit od základu. Hlavní témou večera bylo jak jinak než vzpomínání na společné roky ve školních lavicích. Alkohol či příprava toustů v hodině, týrání učitelů, cvičení na kruzích, vykonávání potřeby do říčky v Jeseníkách, zlomeniny, šikana, reparáty, maturita. Vyprávět bylo stále o čem a spousta příhod nám zůstala i na příští sraz, který by měl být už oficiální a účast zase o kousek vyšší.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář