Prostě víkend plný lovení, tancování, vína a plavání - dokončeno
Tento víkend pro mě nezačínal pátkem jak je zvykem, ale opravdu až sobotním ránem. A že to opravdu ráno bylo. Již v 7 hodin jsem vstával, abych byl o půl 8 na Přemysláku. Lenku, která musela do školy, nahradil slatinský kačer Trainzak. Lenku jsme vyhodili u školy a vyrazili lovit. První na řadě byla tramvajová štola. A hned problém, já i Štěpán jsme měli jiné souřadnice, Trainzak je pro jistotu nemohl ve svém PDA najít. Napřed jsme lovili na mém místě, po pár beznadějných minutách jsme se přesunuli na ty Štěpánovy. A hned bylo nalezeno. Může mě těšit, že jsem ji našel já:) Byl to naštestí poslední větší problém sobotní jízdy. Dále jsme měli v plánu Kryt Denis. Keška se nachází u vchodu do Nemocnice u sv. Anny z ulice Hybešova. Odlov celkem rychlý, tak nám zbyl čas na prohlídku protiatomového krytu. Zajímavý prostor, navíc „veřejně přístupný“. Čekali jsme v tuhle ranní hodinu i nějakého bezdomovce, měli jsme ale štěstí. Další keše následovaly. Pekenda, Soutok 4, Starobrněnská, Letohrádek, Spoutaný kámen. Dále jsme se přesunili k Antroposu. Já i Marek jsme všechny místní kešky měli, tak jsme doprovázeli Štěpána. Poté jsme šli ještě ukázat Trainzakovi první stage Dharmy. Při odchodu jsme potkali další hledače. Dva chlápky a několik dětí, nejmladší dokonce ještě v kočárku. Jeden z nich se jmenoval Pátrač, jméno druhého jsem úspěšně zapomněl. Poslední společnou keškou tohoto dne byla Jižní vyhlídka v Černovicích. Nějaký chytrák na webu nedoporučoval příchod ke keši ze západu. Tak jsme zaparkovali na silnici hned pod pokladem a vydali se k ní z jihu. Cesta z jihu na sever by měla být podle selského rozumu nahoru, aspoň se to tak říká. A tady to platilo do puntíku. Navíc ten kopec byl hodně strmý, blátivý a silně zaminovaný:) I když celí od bahna, vyškrabali jsem se až nahoru.
Ještě než jsem přišel k babičce na oběd, slavila narozeniny, stačil jsem odlovit zajímavou mysterku spjatou s místní léčebnou. Keška byla asi ve dvou a půl metrech, v dutině stromu. Já držel v jedné ruce kytku a v druhé nějaké dokumenty. Navíc mě sledoval zřízenec sběrného dvora. Takže cvíli počkat, až zaleze do své kukaně, papíry do zubů, kytku opatrně položit na větvě sromu a pořádně vyskočit. Jednou, dvakrát a keška byla moje. Šikula:) U babičky jsme si stihl dát rychlý oběd, nějaké vínko, prohlédli jsme si staré fotky a už jsme spěchali na hlavní nádraží. Chvilku po duhé hodině nám jel vlak do Břeclavi. Šestičlená skupinka se jela učit fašankové tance. Trochu vína s sebou, to aby byly lehčí nohy. Jeli jsme valkem označeným jako Euro City, takže za půl hodinky jsme příjemně ovíněni vystupovali na Břeclavském nádraží.
Za pár minut jsme už došli do místnosti, kde se zkouška konala. Byl to stejný prostor, ve kterém jsme nacvičovali pásmo na hody. Žádné lelkování, hned se začalo cvičit. Sestava je to celkem jednoduchá, až na třasák. To je taková divně vyšpapávaná polka. No prostě hrůza. Už jednou jsem se ho pokoušel naučit, ale bez šance. Ani teď, s mnohem lepším učitelem v zádech jsem to nezvládl. Vlastě skoro nikdo z nás to nedal. Jsem zvědavý, jak to odtancujeme naostro.
Ale byli jsme v Břeclavi, kde by se bez vína jediný nácvik neuskutečnil. A tak to bylo i tady. Co chvíl byl slyšet noblesní zvuk otevírání lahve, nebo pronikavé cinkání skleniček. A k tomu skvělá zábava.
Ještě než jsme se vydali zpět na vlak, musel jsi odběhnout odlovit novou kešku. Romča mi dělala doprovod. Jenže jsem si nahrál špatné souřadnice, GPSka mě posílala 70 km východně. Využil jsem přítele na telefonu, Štěpána. Po chvilce hledání jsme zaznamenali další, dnešní den již devátý nález.
Cesta vlakem do Brna byla opět více než veselá. Zpívali jsme se písničky k fašanku, dokonce se mi opět podařil vymyslet nový remix.
Původní verze : Fašanku, fašanku, už je ťa namále, jako tej rosenky na zelenej trávě.....
Remix, ovlivněný tím, že Ondra zavolal Romči : Fašanku, fašanku, Ondra je na sračku, už poblil Romanu, chystá sa na Kačku.....
Sami posuďte, která z verzí je lepší:) (melodie je stejná jako u u písničky Slunéčko zapadá za vysoků horů)
Pomalu jsme už přicházeli na trolejbus a v tom mě napadlo, že je právě teď ta nejlepší chvíle pro odlovení kešky na Hlavním nádraží. Kde mám asi hledat, jsem věděl, ale vetšinou se tu pohybuje tolik lidí, že se mi nechtělo riskovat prozrazení skrýše. Ale po těch několika sklenkách vína jsem se cítil dostatečně neviditelný. Dokonale skrytý za alkoholovou stěnou jsem si v klidu hledal, našel a zapsal se:)
Zajímavý den jsme zakončili v Country hospodě. Byla plná zpěváků, hudebníků a posluchačů. Zpívali jsme staré dobré písničky k táboráku, k tomu popíjeli colu s rumem. Klasika.
V neděli odpoledne jsme vyrazili na koupaliště do Vyškova. Po dlouhé době jsem se tak viděl s Mišákem Hrdlíkem, Jarčou a poznal její kamarádku Lenku. Zase šlo o příjemných pár hodin, blbnutí na tobogánu a v divoké řece, zakončených v hospůdce Na hradbách ve Slavkově.
Fotky z řeclavi bude mít na svých stránkách Romča, kdy to nevím:o)
Komentáře
Přehled komentářů
No a?? Já se v kanále taky nebojím :-D
fotky
(romča, 17. 1. 2008 20:36)Dneska už jsem dala fotky na web..+přidala jsem tam "pár"fotek od Groly ze silvestra.Jen doufám, že se nikdo neurazí kvůli komentářům, to prostě nejde bez nich!! :-))))
bojánci?
(Mišák, 17. 1. 2008 16:37)bojánci? nevypadalo to, že by se ty malý děcka bály. vlezly do kanálu jako by se nechumelilo..
Bojánci
(Štěpán, 16. 1. 2008 10:19)Pokud se nepletu, tak ti další kačeři se jmenovali Bojánci...
Bojánci
(Bulhar, 18. 1. 2008 21:27)