Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mája pokácena, zapita

3. 12. 2007

Tento , vlastně už minulý týden se toho událo poměrně hodně. Ze všeho nejdřív to byl středeční koncert MIG21 na Flédě. Šel jsem s Kačkou a její kamarádkou Peťou. Na poslední chvíli se k nám přidal i Marek. Ještě před samotným koncertem jsme s Kačenkou poseděli v příjemné hospůdce kousek od Moravského náměstí, jejíž název jsem úspěšně zapomněl. Jako nápoj večera jsme zvolili Gin/Tonik. Vrchní, v pro mě neznámé hospůdce, měl hodně práce a tak jsme si objednali pití ne dlouho před odchodem. Ale pití i povídání to bylo příjemné. Na Peťu jsme narazili už v šalině. Nebyl jsem si jistý, jestli je to ona, viděl jsem jí jen při Muzejní noci. Ještě než začala hrát chlapecká hudební striptýzová kapela z Prahy, podpořili jsme dobou náladu dalším drinkem. Samotný koncert byl hodně zábavný, podobně jako všechny jejich předchozí. Byl to můj nejspíš už čtvrtý koncert. Střídaly se písničky známé, neznámé, veselé,smutné a dokonce došlo i na blok vánočních koled. V sále panovala opravdu veselá nálada, kterou podpořila jedna dívenka výkřikem směrem k Macháčkovi... :“Ty seš úchyl“ ! Ještě teď rezonuje ve zdech Flédy následný smích. Ráno jsem musel do práce, a tak se další várka ginu s tonikem bohužel nekonala.

Páteční den v práci jsem strávil těšením se na kácení. Těšil jsem se ale dost předčasně. Aby se mohlo slavit, musela jít nejdřív majá k zemi. A to se letos ukázalo jako velký problém. Všechno začalo více než hodinovým zpožděním příjezdu jeřábníka. Aby toho nebylo málo, hned na uvítanou nám řekl, že nikoho na háku nahoru nevytáhne. Varianta B – někdo tam musí vylézt a upevnit ocelové lano svépomocí. Ten někdo měl být Jirka Plhal. Jenže se ukázalo, že nemá žádné zkušenosti s používáním háků na lezení. Docela velký problém. Dalším na řadě byl Jirka Vaněk, který byl ovšem tou dobou oblečený do slušivého, večírkového oblečení. Jeho nadšení ale dlouho nevydrželo a situaci zachránil až Vašek, který nás jako bývalý hasič a Slatinský suverén nenechal ve štychu:o)

Hop a skok, ještě jeden skok a byl nahoře. Takovou rychlost jsme nečekali. Každopádně se po chvilce nesla mája k zemi. Vystresovaný Štěpán málem zapomněl bojovat o prapor, ale nakonec si stačil pro svoji trofej včas doběhnout.

Samotná oslava kácení máje se konala ve Slunečním dvoře. Hostů se sešlo tak akorát. Přijít ještě o něco více, tak si nemají kam sednout:) Atmosféra byla uvolněná, ale ne tak jak jsme byli zvyklí na chovateláku. Přeci jenom jsme byli v novém, čistém a hlavně cizím prostředí. Ale i tak se tancovalo, popíjelo a děkovalo. Jakpak by taky ne, vždyť hody se nám vydařily na jedničku. Od Štěpána a Marušky jsme dostali jako poděkování hřející polštářky v podobě plyšových zvířat. Už teď se těším, až budu mít zimnici nebo bolavé svaly:) Na oplátku jsme je my obdarovali demižonkem a náramkem. Asi je logické, kdo z nich který dárek dostal. Doufám, že byli spokojeni.

Dobrá nálada však netrvala celý večer. Mohl za to jistý incident, o kterém se tu ale nebudu rozepisovat. Myslím si o tom však svoje.....

My ostatní jsme si i přes drobné nepříjemnosti úžívali kácení až do konce. A to se vším všudy. Kolem třetí končila zábava a nastalo uklízení. Hodinu a půl jsme se snažili dát jídelnu do původního stavu a musím říct, že se nám to povedlo, i když nás na to moc nezbylo. Opět se o to starali lidi, kteří táhnou celé hody, a nejen je.....

I přes to, že jsem za celý večer vypil maximálně půl litru vína, bolela mně ráno hlava, jako po nekonečném mejdanu. Naštěstí jsem si mohl užívat odpočinkovou neděli. I večer jsem si plánoval na gauči u televize. Jenže o půl desáté večer jsem byl pozvaný na dopíjení, a to se neodmítá. Chvilku před desátou jsem už seděl u Hodaňů v kuchyni. Byl to večer plný zábavy, historek, smíchu , vína a piva. Teprve o půl čtvrté ráno jsme se rozhodl zavelit k ústupu. Tou dobou už Štěpán podřimoval na záchodě. Ale Pan domácí si to mohl dovolit...:)

V neděli jsem si zase užíval klidu a těšil se na odpoledne, na naplánovaný výlet. Vyjeli jsme pod Hády a prošli trasu Líšeň, Maloměřice, Vinohrady, Líšeň. Většina cesty vedla lomem na Hádech. Dostal jsem se do míst, kde jsme ještě nikdy nebyl. Cestou jsem si odlovil i dvě keše. Lávku v Maloměřicích a Seeking Nirvana. Příjemné zakončení zajímavého víkendu.



Odkaz na fotky určitě dodám, jen co je někdo dá na net:)

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA