Křtiny - ideální Silvestr
V pátek navečer jsem si dochystal věci nutné k přežití. Kartáček, ponožky, GPS, Becher...Před šestou hodinou se měli stavit děcka. Jenže nestavili. Volala mi Romča, že Zdenál naboural auto a tak se opozdí. Opozdí? Pochybuju, že by po nabourání auta měl ještě chuť řídit. Sehnal jsem proto jiný odvoz. Franta byl tak hodnej, že mě do Křtin hned zavezl, tak aby nemusel správce dlouho čekat. K ubytovně jsme přijeli chvilku před sedmou hodinou. Hned na první pohled se mi ubytování líbilo, přesně tak jak jsem si ho představoval. Nanosil jsem dovnitř všechny věci, zabral nejlepší postel a čekal na příjezd Romany a Martina. Jen mi tři jsme tu měli totiž trávit první dvě noci. Jenže tomu bylo úplně jinak.
Volali, že jsou už na cestě, že je veze Martinův kamarád. Vzal jsem tedy GPS a šel lovit. Keš byla kousek od kostela, takže jsem po snadném odlovu počkal na opozdilce. Jenom jsme se trochu zabydleli a zašli jsme si do místní hospůdky na jídlo. Po chvilce klábosení donesl číšník čtyři porce skvělých jídel a vysypal plný popelník. To už přijel i Jirka, aby se podíval, kde budeme slavit přelom roku. Kolem desáté hodiny jsme zaplatili a odešli ze zakouřené restaurace. Číšník vysypal plný popelník. Ten večer jsme seděli a popíjeli pěkných pár hodin. Spát se šlo kolem páté ráno. To už jsem věděl, že mi náhradní šofér nijak nesedl, ani jeho závislost na tabáku, ani názory, ani povaha. Ale byl to Martinův kamarád, navíc je přivezl, takže jsem proti jeho přítomnosti neprotestoval.
Ráno jsme se vyhrabali z postele kolem desáté. Mimochodem to byl vstávací čas pro všechny další dny. Kdybych teď nemusel do práce, držím se toho dál. Ještě před obědem jsme si zašli nakoupit nějaké pečivo. Rovnou jsme se podívali i do místního kostela, který je opravdu krásný, postavený v barokním stylu. (Kačka zde určitě ráda doplní, kdo byl jeho architektem, mně se to zase vykouřilo z hlavy:o) Hned po snídani byl oběd, další tradiční rituál tohoto pobytu. Odpoledne jsem vyrazil s Romčou na procházku po vesnici a přitom jsme se snažili udělat nějaké pěkné fotky. Budu se opakoval, ale zase se mi žádná super krásná nepovedla:( Ale prošli jsme se krásnou přírodou kolem Křtin. Všechno kolem pokrývala námraza a všudypřítomná mlha. Nádhera. Po dvou hodinovém výletu jsme zalezli do postelí a nevylezli z nich. Navečer přijela návštěva z Mokré a Jirka. Skvělou náladu trochu pokazil až správce, který se na nás přišel podívat. Zjistil, že nás tam je asi 8, ale nocleh máme zaplacený jen tři. Snad se mi ho podařilo utěšující smskou utěšit:) Martinův kamarád Kuba si přivezl nějakou svoji kamarádku. To jsem už trochu nechápal, vypadalo to, že se chce pomalu zabydlet. Neměl jsem z toho moc dobrý pocit, protože jsem si chtěl užít Silvestra s partou lidí, kreré mám rád a ne s člověkem, kterého jsem nikdy neviděl a navíc mi moc nevoněl. No večer byl tak trochu v jeho režii, neměl jsem sílu ani chuť mu jeho názory vyvracet.
Další ráno jsem skládal reparát z fotografování. Prošel jsem si sám ještě jednou stejnou trasu jako předešlý den a snažil se vylepšit si fotografické renomé. Žádné zázraky se nekonaly, ale určitě došlo k posunu směrem dopředu. Po obědě přijel zbytek osazenstva. Někteří se ani nestihli najíst a už jsme je hnali na výlet. Cílem byla jeskyně Výpustek, asi 20 minut chůze od ubytovny. Přišli jsme ale půl hodiny po zavírací době. Co se dalo dělat. Večer pak probíhal podle představ. Hráli se společenské hry, popíjel alkohol. Pomalu jsme se začali seznamovat s partou Slováků, kteří měli pokoje hned naproti. Tímto večerem skončila dvoudenní pohoda, ale zase tu bylo o mnoho živěji. K mému překvapení ale skoro nikdo nepropadl alkoholu, pilo se víceméně skromně. Jedinou kaňkou na této noci byl nedostatek spánku. Čtveřice našich kamarádů se bavila až do svítání a tím nás nenechali vůbec vyspat. Ráno si odemne vysloužili přiléhavé přezdívky:) Když už se konečně rozhodli, že půjdou spát, začal Martin v našem pokoji šíleně chrápat, takže moje bdění vesele pokračovalo. Tedy, do postele jsem se dostal kolem třetí ale usnul jsem až před šestou ráno...
To už ale bylo silvestrovské ráno. Nějaká ta sprcha, snídaně a ...ale oběd už ne. Hned po snídani jsme sedli do auta a vyrazili lovit. Klasická partička, já, Romča, Štěpán a Lenička. Jako první jsme se vydali zkusit štěští k Výpustku. Koupili jsme si lístky a půlhodinu volna jsme využili na odlov kešky u Malé Macochy. Jenže lovit ve sněhu není jen tak, nález trvá o poznání déle. A tak jsme museli po 20 minutách neúspěšného hledání odjet. Jen tak tak jsme stihli prohlídku jeskyně.
Nešlo o jen tak ledajakou jeskyni, ale o bývalý armádní bunkr, protiatomový kryt, který armáda opustila teprve před sedmi lety. Pro veřejnost je otevřený teprve od října. Prvních dvacet minut jsme nebyli ušetřeni nudného výkladu našeho průvodce. Všichni se už nemohli dočkat, kdy nás pustí dovnitř. Úvodních 200 metrů jeskyně přebudovali vojáci na bunkr. Hned za vchodem umístili záchod, přímo do uličky. V další boční místnůstce zase záchod. Poté velící místnost, dále „ložnice“ , místnosti s technickým vybavením...Všechno vybavení bylo zachovalé. Jakpak by také ne, vždyť nebylo nikdy použité. Pak jsme se už dostali do velké jeskyní prostory, která byla ovšem také upravená. Podlaha a některé zdi byly vylity betonem. Památka na německá vojska. Za války zde probíhala výroba motorů pro letadla. Ke konci prohlídky jsme se díky nazáživnému výkladu dost nudili a všichni jsme se těšili ven. Zase jsme sedli do auta a vyrazili lovit. Zajeli jsme do Rudic, tam na nás čekaly dvě kešky. Jedna u místního mlýna a druhá v bývalém lomu. Opět nám lov trval trochu dýl, sníh hledání neusnadnil. Všichni jsme si ale užívali krásnou, promrzlou přírodu. Cestou zpět do Křtin jsme ještě pobrali keše u Býčí skály a napoprvé neodlovenou Malou Macochu.
Na chatě, ubytovně, či v domečku( jak se komu líbí) jsme si dali pořádné jídlo. Povévku, guláš i kuřecí na kari. Břicha jsme měli ještě jako balóny a už jsme se dali do chystání táců a jednohubek na večer. Kolem deváté bylo nachystáno a pomalu začala volná zábava. Opět se hrály hry, karty a pojíjelo se. Ale alkoholu bylo opět málo. Já za celý večer nevypil ani půl litru vína. Ale nijak mi to nechybělo. Opět dorazil Kuba, navíc s celkem vtipným kamarádem. Raději ho ani nebudu popisovat:) Naštěstí se zdrželi jen hodinku. První minuty Nového roku probíhali jako vždy. Šampaňské, přání všecho nejlepšího, polibky a spousta rachejtlí. A ještě víc dělbuchů... Po veselé půlhodině venku jsme se celý promrzlí vrátili dovnitř. Vůbec jsem už nečekal, že by se pokračovalo v nějaké velké zábavě. Ale opak byl pravdou. Začalo se tancovat, blbnout a kdo ví co všechno. Do neskutečných tanců se zapojil především Jirka s Lukášem, čas od času k sobě někoho přibrali. Slováci se tomu také nevyhnuli. Přidal se snad každý. Dokonce i alkoholem neposkvrněný Martin:) Jak na Nový, tak po celý, říká se. A tak nesměly chybět moravské písničky a hlavně besedy. Co na tom, že bylo málo holek,bez problémů jsme je nahradili:o) Do postele jsme se dostal ke třetí hodině. Ale už v pět hodin jsem zase utíkal na trojku(označení pro náš záchod, divím se, že jsem se o tom ještě nezmínil:o) . Ale to nestačilo. Musel jsem vyběhnout ven. Jídlo podávané na oběd bylo zřejmě tak dobré, že si vynutilo, abych se na něj ještě jednou povíval. Každopádně se mi potom dost ulevilo. Stačilo jen dostat všechnu zeleninu z nosu a mohl jsem opět v klidu usnout.
Ráno jsme vstali, v deset hodin, uklidili jsme a po skvělé česnečce vyrazili k Brnu. Naše auto ještě chvíli bloudilo po okolí. Měli jsme chuť na pár kešek:)
Myslím, že se Silvestr vydařil. První dny jsme odpočívali, poslední dva večery byla zase skvělá zábava. Uričitě bych nějaké mínusy našel( jako třeba něpřetržitý přísun nikotinu) , ale proč je hledat...plusy převáží:)
Komentáře
Přehled komentářů
Hodně dobře napsaný, skládám poklonu a zároveň vyjadřuji pochybnost, že jsi to psal Ty :-)
Nepřetržitý přísun nikotinu bych nebral jako minus ;-)
A ten poslední den tam jel Kuba proto, aby mi dal ty prachy za ubytko, tak se nemusíš vzrušovat :-)
Jídlo bylo super - jen ho všichni měli žlutý a já jedinej červený...asi moc chilli - ale pálelo to jen jednou, takže na trojce byl klid ;-)
Ráda pomůžu
(Romča, 7. 1. 2008 20:08)Díky za pochvalu jídla. Jsem ráda, že to nebylo z toho, že Ti nechutnalo; příště stačí říct, udělám to znova a nemusíš tahat zeleninu odkudkoliv...
skra prace
(Štěpán, 4. 1. 2008 23:48)Neobnovil jsem si stránku a tak jsem přehlédl Kačku, které samozřejmě patří prvenství :)
bgjfkljhxfjkfgjhd
(Bulhar, 7. 1. 2008 21:19)